Nástupnictví v rodinných firmách

18. 11. 2015 | Mgr. Vojtěch Lambert

Nástupnictví je velmi složitá problematika s mnoha a mnoha úskalími. Ideální stav je nemít nástupce. Nebo mít potomky, kteří nemají o firmu a její řízení zájem. V těchto případech je dobré firmu prodat. Je sice lákavá varianta najmout si manažera a stáhnout se do pozice majitele. Ale to mnohdy bude končit úvahami, že „nikdo nebude tak dobrý, jako já“. A každé budoucí rozhodnutí nebo neúspěch bude stávajícího majitele moc bolet. Nejhorší stavem je chtít firmy předat rodinným nástupcům, ale dlouze (několik let) přemýšlet, zda již nastal čas k předání nebo, kdy ten správný čas nastane.

Mezi těmito krajními variantami existuje mnoho možností.

Samozřejmě ideální je, když se nástupci cíleně na přebrání vedení firmy připravují. Příprava musí být promyšlená a systematická. A není jednoduchá. Z praxe totiž víme, že vždy neplatí známý postup: „Čím větší částí firmy nástupce projde, tím bude lepší manažer nebo majitel“. Neplatí totiž, že detailní znalec prostředí a firmy musí být dobrým šéfem. Problém je v tom, že v čele firmy potřebujeme manažera, který firmu řídí a rozhoduje. Člověka, který má lidskou i profesní autoritu. A ta nemůže vycházet jen z majetnických vztahů. Tudy správná a rozvojová cesta pro firmu nevede. Dlouhodobá příprava totiž může mít, podle našich zkušeností, za následek opačný efekt. Všichni se s budoucím šéfem postupně hodně „skamarádí“, ale také poznají, kromě jeho předností, i jeho slabiny. S takovým základem se pak většinou velmi těžko přechází na rozhodující manažerský post.

Nejsložitější pro předávání firem je situace, kdy rodinní nástupci mají naprosto jiný názor na řízení a vedení firmy. Vyrovnat se s takovou situací je velmi složité. A samozřejmě neshody firmu více či méně poškodí. V takové případě musí ti, kteří mají odejít, skutečně odejít. A svého miláčka, bez kterého doposud nemohli ani dýchat, neovlivňovat. Při této příležitosti musí být odcházející majitel připraven na situaci, že se firma vydá jiným směrem. A také pro něj na to nejhorší – tedy že v krajním případě zkrachuje. Hra tzv. „na půl“ není možná. Tedy není možné „jako předat“, ale stále zásadně firmu ovlivňovat. V řízení vždy platí zásada, že jen jeden musí mít vždy poslední slovo. A musí rozhodovat.

Praxí naší společnosti LCG 360° Consulting s.r.o. je nového manažera na jeho roli řádně připravit. Především na roli řízení a znalost souvislostí. A to i za cenu, že nějakou dobu nabízíme řízení firmy za nastupujícího šéfa podniku našimi spolupracovníky. Nastupující manažer se touto metodou prakticky vše učí za pochodu, v každodenní činnosti při řešení každodenních problémů. Vždy však s důrazem na rozvoj společnosti.

Při tom se ale nejedná jen o výuku jednoho manažera, ale vždy celého řídícího týmu. Týmu, který bude správně komunikovat nejen mezi sebou, ale také uvnitř a vně společnost.

Klademe důraz na skutečnost, aby se nerozvíjel jen dotyčný manažer nebo pár jednotlivců, ale celá společnost.

Řízení souvislostí, správně komunikující firma a její pohodové a inspirativní prostředí jsou ideálním řešením.

A to nejen u řešení nástupnictví ve firmách.